Něco navíc

Tato stránka snad pomůže jmenovcům, kteří jsou potomky těch, kteří přišli za moře z Čech. Další skupina návštěvníků-jmenovců může být ještě z Rakouska, protože vím, že i předkové některých z nich, mají s námi stejné kořeny. Možná, že některým z nich už dnes dělá čeština potíže, ale je tady na pomoc Google-překladač, který jim pomůže.

              Do světa        

          Migrace je změna sídliště z jednoho kraje do druhého. Jak probíhala u našich rodin do poloviny 19.století jsme si ukázali na mapce. Po zrušení poddanství roku 1848 se zvětšily i možnosti cestování a napomohly tomu i společenské podmínky – za prací odešli z Klatovska i někteří členové rodu. Jméno se tak dostalo nejen do Prahy a některých dalších krajů v Čechách, ale při cestě za lepším životem i do světa. To už je emigrace (vystěhování do ciziny).

         Ještě před koncem 19.století to byly odchody, spíše odjezdy, do Severní Ameriky. První zápisy o imigrantech našeho jména, kteří připluli do New Yorku, jsou z roku 1867. Naši předkové nebyli mezi ostatními imigranty výjimkou a usadili se   v krajině  , která jim svými podmínkami připomínala domovinu. Pošumaví = vrchovina s nadmořskou výškou kolem 500 metrů a blízkost vodního toku. Není proto divu, že největší výskyt rodin byl ještě koncem 20.století zaznamenán ve státech USA v povodí horního toku Mississippi poblíž jezera Michigan – Wisconsin, a také Minnesota. V Kanadě pak v provincii Quebec. Dnes je prý v USA a Kanadě řada krajanských spolků, které se scházejí a mimo tradiční lidové zvyky si udržují i znalost češtiny. Podle vědců se členové rodu plně splynou s novým prostředím až ve čtvrté generaci, a ta už nastupuje. Svoje předky, pokud byli z Čech, mohou najít na těchto stránkách.

          Na přelomu 19. a 20.století se odcházelo za prací také do Rakouska, do jehož státního útvaru patřily i Čechy. Chlapci po vyučení odcházeli získat praxi, tovaryši hledali pracovní příležitosti, práci odešli hledat i otcové rodin, někdy i s celou rodinou. Ne všichni se vrátili zpátky domů. Nejčastějším cílem byla Vídeň. Od roku 1883 tam provozoval český spolek „Komenský“ ve čtvrti Favoriten soukromou českou školu, kde se prý „dodnes /1991/ vyučuje v češtině“. Původně česká jména jsou k vidění na mnoha firemních štítech. Jméno Mundl asi za české považováno není, ale jistě někteří z jeho nositelů vědí, že jejich praděd přišel z Čech. Také oni si mohou na těchto stránkách své předky v Čechách vyhledat. Tak se ozval Matthias od Mnichova, jehož předek přišel z Ondřejovic k Lipsku (viz doplnění č.1).

          Všichni předkové, kteří odešli z Čech, nejsou v mých přehledech uvedeni. O některých členech rodu jsem prostě našel jenom zápis o tom, že se narodili. Dál se v jejich životě mohlo stát cokoliv. Mohli padnout ve válce, ale také odejít do ciziny, aniž by se o tom dochoval nějaký dokument. Tak alespoň ty, o nichž jsem svědectví o jejich odchodu našel (třeba jen v náznaku), uvádím v přiložených přehledech a jsou zapsáni červeným písmem.

Světová kniha Mundlů

. . . obsahuje adresy těch jmenovců (snad z celého světa), kteří k jejich zveřejnění dali souhlas na konci 80. let XX. století.