Osobní stránka

          Tuto stránku jsem mohl nazvat také „mojí“ stránkou. Nemá však být jen moje, ale i mých blízkých příbuzných. Z informací v předchozích rubrikách chci vybrat ty, které se týkají mojí rodové linie a sestavit z nich různé produkty, odpovídající rodopisným   (genealogickým) pohledům. Zváni jste ale všichni.

Rodokmen                                                                                                                                                        

          Rodokmen se zpracovává pro jednu větev kmene rodu, v mém případě vacovské. Ta má do poloviny 18. století společný kmen (dešenický) s větví týneckou. Pojem rodokmen je vžitý jako základní graf pro historické údaje o členech rodu, ale klade důraz hlavně na výtvarné provedení (i když nesmí obcházet základní data). Mezi hlavními genealogickými grafy se neuvádí.  Všeobecně se mu říká strom života. Často vidíte vyobrazení, kde nejstarší člen rodu je nahoře a generace s časem postupují směrem dolů. Já si ale představuji strom opačně: dole jsou kořeny a roste směrem nahoru, ty nejmladší výhonky jsou pak nahoře. Tak jsem se taky   rodokmen  pokusil vypracovat já. Na ukázce vlevo od stromu jsem použil symboliku státní, vpravo regionální – erby vrchnosti a měst, kde předkové žili.

Rozrody

Rozrody patří mezi hlavní genealogické grafy, které zobrazují potomstvo mužského i ženského rodu. Je to především rozrod kmene rodu. V případě velkého množství zjištěných personálních údajů se stává rozrod nepřehledný. Proto se vytváří rozrody jednotlivých rodin. Mimo vlastního grafu se pak k němu zpracovává komentář, který zahrnuje podrobnosti.

Zjišťoval jsem v matrikách všechny osoby stejného příjmení. Ze zjištěných údajů jsem postupně sestavil tzv. velký orientační rozrod. Jeho vybrané části jsou uvedeny v předchozích rubrikách této webové stránky jako schémata. Pro zjednodušení jsou v nich uvedeni předkové jen těch, kteří jako pokračovatelé rodu dožili posledního desetiletí 20.století. Celý orientační rozrod je složitým grafem. Ve studii o rodu, kterou jsem dokončil v roce 1998, jsem rozrod musel rozčlenit do jednotlivých větví. Celková plocha grafu totiž představuje 27 stran velikosti A4.    

Vývody

Druhým typem hlavních genealogických grafů jsou vývody. Vývod z předků zachycuje manželské páry v jednotlivých pokoleních, které představují genetický sled. Takový vývod má význam pro sledování např. dědičnosti nemocí, plodnosti, délky věku, profesní dědičnosti atd. Vytváří se pro 4 až 5 generací, protože informace např. údaje o příčině smrti se v matrikách začaly objevovat až v 18.století. Moje ukázka je neúplná, protože jsem se tomuto typu grafu detailně nevěnoval. Nezpracoval jsem ani komentáře.

Důležitý je vývod kmene rodu. Množství výpisků z matričních fondů rozptyluje soustředění při orientaci ve velkém orientačním rozrodu. Proto se vytváří genealogický soupis mužů do přímé linie kmene rodu (říká se mu také agnátní vývod kmene rodu nebo „po meči“). Ten je potom vodítkem při výběru údajů a zpracování zvoleného rozrodu.

Zájem rodopisců se zaměřuje především na mužské předky jako na základní prvky jakýchkoliv genealogických uspořádání sebraných dat. U mě růst takového stromu skončil, mám pouze dcery. Vacovská větev ale pokračuje potomky mého bratra. Má tři vnuky, kteří mohou přispět k pokračování rodu. Já mám vnuky také, ale ti už nesou jiné jméno. Napadlo mi, co lze udělat pro vnučku. Uvědomil jsem si, že nemá každá matka dceru, ale každá dcera má matku! Proto směrem proti času bychom se mohli teoreticky dostat až k pramáti Evě. Sestavil jsem ze zvlášť zjištěných údajů ženskou linii, která prochází generacemi a protíná se s řadou rodů, které do této linie přenášeli svá jména. Vytvořený graf jsem nazval „Po přeslici …“. Snad to nebude profesionální genealogy dráždit. Podívejte se na výsledek. Zjistil jsem třeba, že až do začátku 20. století žily ženy této linie na jihozápadě u Plzně, v okolí Vejprnic.

Poznámka: K teorii občanské genealogie jsem se dostal později, až v závěru mého pátrání o rodu. Zejména v této rubrice jsem použil poznatky z knihy Občanská genealogie, Kristoslav Řičař, 2000

Podle teorie občanské genealogie je definován tzv. „genealogicky určitý předek“. Ze závazných dokladů, což znamená z matrik, musí být zjištěny minimálně jeho personálie: data narození, sňatku a úmrtí. V opačném případě se mluví o genealogicky neurčitém členu rodového kmene. Když se přidržíte těmto požadavkům, zjistíte, že se mi podařilo najít tyto genealogicky určité předky: Mathias 9.101 pro ondřejovskou a zejbišskou větev, Jakob 9.121 pro větev dubovolhotskou. V obou případech jde o zelenský kmen rodu. Většího počtu rodin v současnosti dosahuje kmen dešenský. Paradoxně ale jejich genealogicky určití předkové jsou o tři generace mladší: bratři Josef 6.311 pro větev týneckou a Vít 6.312 pro vacovskou větev. Jak jsem se při sestavování rodového kmene z Dešenic dostal o čtyři generace dále až na konec třicetileté války? To přiblíží „Dešenický kmen rodu – komentář“- zde. 

Další informace – „Vacovská rodová větev – komentář“ -zde. K němu ještě přílohy:

Vacovy s cihelnou – zde

Plán Klatov (z konce 19.století) – zde

Foto některých domů, kde žily rodiny z vacovské větve – zde

Výstřižky ze Šumavanu o pohřbu Aloyse - zde