Děpoltice (Depoltowitz)
Novu (další) rodovou větev jsem nazval „děpoltickou“. V identifikačním znaku je značená číslicí 8 a loga, vytvořená pro jednotlivé větve jsem doplnil šestou kombinací dvojice barev ze tří základních, které jsem k tomu použil. Jak došlo k tomu, že přibyla šestá rodová větev?
Před dvaceti lety jsem vyhledával po Čechách a Moravě rodiny s naším jménem. Chtěl jsem najít předky všem, jejichž rodiny dožili do současnosti. Povedlo se to s jedním nedostatkem. Neobjevil jsem několik rodin ve Šluknovském výběžku! To se povedlo až loni při práci s facebookem. Začalo nové dotazování a hledání, které skončilo vypátráním rodové linie, která vytvořila právě onu děpoltickou rodovou větev. Její schéma jsem doplnil obrázky zápisů z matrik (odkazy na této stránce).
Krátký pohled do Děpoltic, do této části městyse Dešenice, viz zde. Plno dalších fotografií z rodného kraje najdou zájemci ve fotogalerii stránky www.sumavanet.cz .
Krátký komentář ke schematu:
S Děpolticemi těsně sousedí další víska, Oldřichovice (Olchowitz), taky část městyse Dešenice. Tam se ve druhé polovině 18.století živil krejčovinou Joseph. V č.12 s ním žila manželka AnnaMarie. Jejich syn JohannAdam se stal chalupníkem v Děpolticích. Když začalo 19.století, oženil se s děvčetem ze Oldřichovic. A jejich syn v 5.generaci Michael byl už s rodinou usazen na chalupě s číslem 13. V tomto domku žilo jméno Mundl nejméně další tři generace. Michalova první žena zemřela asi po 21 letech společného života. Není divu, porodila mu 13 dětí! Michael se oženil podruhé, někdo se totiž musel starat o děti. Anna z Datelova přinesla do rodiny svým vlivem nová zvláštní dvoujména pro své děti a zřejmě ovlivnila i jména prvních dvou vnoučat. Až třetí vnučka dostala jméno po své matce.
Rod pokračoval ve 4.generaci Josefem a jeho dětmi v generaci 3. Hlavním pokračovatelem byl Andreas. Z jeho sourozenců si všimneme Cecilie, která porodila dcerku Barbaru, levobočka, už v 18 letech. Bratr Konrad se oženil s Katharinou , která v době svatby už měla ročního synka – Konráda. V den svatby se ženich prohlásil otcem - nebo se přiznal? Společné křestní jméno tomu napovídá!
Syn Andrease, Konrad z 2.generace, našel práci v Železné Rudě, a tam i nevěstu. V době svatby měla nevěsta Rosalie dva dny do porodu. Synek dostal jméno Anton Konrad, asi s ohledem na ženicha, který ovšem mohl být také biologickým otcem. Zemřel však za necelý půlrok. Konrad vyženil ještě tříletou Marii, po mamince měla být Bruckdorferová. Po vzoru svého strýce předal i on děvčeti své jméno – Mundl. Válečná léta ovlivnila i život celé rodiny. Přestěhovala se do Německého (nyní Havlíčkova) Brodu a Marie se potom přestěhovala do Jihlavy, kde dala život i jméno svým prvním čtyřem dětem. Kam se nastěhovala? Jak vypadá Chlečického dnes - viz zde. Později se Marie provdala, v rodině přibyly další děti a všichni se odstěhovali do Lipové u Šluknova.
Konrád (*1902) zemřel v Havl.Brodě 19.1.1940; vdova Rosalie se znovu provdala 14.8.1943.
Věřte – nevěřte!
Při prohlížení matrik a dokumentů se objevily drobné komplikace. V křestním listu jednoho syna Marie (viz) se uvádí, že jeho matkou je m. dcera Konráda Mundla (m. – znamená manželská!), a je připsáno datum jejího narození. Že se Konrad*1902 prohlásil jejím otcem je předpoklad. Jak jinak ale mohla Marie ve třech letech přijít k příjmení Mundlová? Komplikace dál pokračují. V křestním listu Mariina syna, je uvedeno zrození nemanželské, ale v přepisu do rodného listu napsali na MNV v Jihlavě, že otcem je Bohuslav Puchýř. Jméno Mundl však synovi ponechali. U matky napsali, že je rozená Mundlová – to ale není taky nejsprávnější!
K jakému vysvětlení asi dojdou zájemci, až budou mít možnost nahlédnout do matrik z minulého století? Bez ohledu na výsledek to ale nebude mít vliv na to, že jméno Mundl může pokračovat ve Šluknovském výběžku pokračovat dál!